Saturday, 4 May 2019

डीएस पाहवा द्वारा निर्मित 'कुछ मीठा हो जाये ' को पहले ही दिन दर्शकों से मिला स्टैंडिंग ओवेशन

डीएस पाहवा निर्मिति नाटक ''कुछ मीठा हो जाये'' जिसका निर्देशन किया है प्रख्यात निर्देशक रमन कुमार ने , यह नाटक हाल ही मैं बांद्रा के रंगशारदा में हुआ। यह एक माँ-बेटी की जिंदगी मैं होनेवाली भावनात्मक उतार-चढ़ाव की कहानी पर निर्धारित है ।  इस कलाकृति मैं प्रख्यात अभिनेत्री सुधा चंद्रन और रिद्धिमा राकेश बेदी मुख्य भूमिका में दिखाई दिए तथा अवतार गिल, पैंटल, रवि गौसेन, पूजा राजपूत और हर्षिता शुक्ला ने सहायक भूमिका निभाई। 

"ये नाटक एक मधुर रिश्ते की कहानी है जो कीसी कारणवश इसमें कड़वापन आ जाता है । निर्माता डी एस पाहवा ने कहा-मुझे खुशी है कि इसे पहली बार में ही दर्शोको से स्टैंडिंग ओवेशन मिला । निर्माता के ब्यान  को सहयोग करते हुए निर्देशक रमन कुमार ने आगे कहा '' दर्शकों  से इस प्रकार मिली सराहना यह दर्शाती है की माँ- बेटी के इस रिश्ते को दर्शकों ने काफी पसंद किया है। 

अभिनेता अवतार गिल ने दिनेश कुमार उर्फ डीके की भूमिका निभाई है, जो सुधा चंद्रन के किरदार सागरिका के  दोस्त है। अभिनेता पेंटल ने एक तबला वादक का किरदार निभाया है जो सागरिका (सुधा चंद्रन) के एक वफादार और घनिष्ट मित्र है, जबकि रवि गोसाईं ने रीमा (रिधिमा राकेश बेदी) के पति का किरदार निभाया है। रिधिमा जिसने सागरिका की बेटी रीमा के किरदार को निभाया है, यह किरदार एक ऐसी बेटी का है जो अपनी मां को अपने पिता के शराब की लत , उनके अकस्मात और अप्राकृतिक मौत की जिम्मेदार मानती है। दर्शकों ने इसके प्रदर्शन और संवाद की खूब सराहना की।

भारतीय मनोरंजन उद्योग के साथ डीएस पाहवा का जुड़ाव 70 के दशक में हुआ, जहां दिल्ली  में सिनेमा हॉल चलाने से लेकर उन्होंने 40 से अधिक हिंदी फिल्मों  का वितरण किया। फिल्म वितरण के अलावा, डीएस पाहवा ने कई बॉलीवुड हस्तियों के साथ कई समीक्षकों द्वारा प्रशंसित नाटकों का निर्माण किया है। ''कुछ मीठा हो जाये  '' इस नाटक को भी अच्छी तरह से आकार दिया गया ।

रंग शारदा के सफल शो के बाद टीम ''कुछ मीठा हो जाये'' तैयार है  रॉयल ओपेरा हाउस, मुंबई में होनेवाले अगले शो के लिए। इसके पश्तात इस नाटक के देशभर में अनेक दौरे तय है।

Ace Director Raman Kumar brings together Sudha Chandran-Riddhima Rakesh Bedi with veterans and youngsters in DS Pahwa's play, Kucch Meetha Ho Jaye


Producer DS Pahwa, known for his classy yet contagious plays, is back with his next mega-production, Kuchh Meetha Ho Jaye, an emotional rollercoaster, directed by Raman Kumar. Starring Sudha Chandran and Riddhima Rakesh Bedi as the mother and daughter duo with Paintal, Avtar Gill, Ravi Gossain, Poojaa Raajput and Harshita Shukla among others, Kuchh Meetha Ho Jaye is a play about relationships and memories. “A play dealing with a sweet relationship gone sour,” divulged Producer DS Pahwa.
Ace director Raman Kumar averred, “It is a play about the emotional turmoil between a mother and a daughter. What can happen if a daughter hates her mother, or worse if, she believes that her mother is the reason for her father’s death.”
The cast and crew of the play Kuchh Meetha Ho Jaye were spotted rehearsing at Kent Star Rehearsal Hall, Veera Desai Road. The play is scheduled to embark on a tour on March 31st, 8pm at Rang Sharda, Bandra, followed by April 12 at Royal Opera House, 6.30 pm among other cities.
Avtar Gill plays Dinesh Kumar alias DK, who is a friend to Sudha Chandran’s on-screen character, Sagarika. Paintal plays the role of a loyalist who accompanies Sudha’s Sagarika as a Tabla player whereas Ravi Gossain plays Reema’s (Ridhima Bedi) husband. Ridhima portrays Sagarika’s daughter who blames her mother on her father’s alcoholism, eventually dying an untimely and unnatural death.
DS Pahwa’s association with the Indian entertainment industry goes back to the 70s, where from running a cinema hall in Delhi, he has distributed over 40 Hindi films. Beside film distribution, DS Pahwa has produced several critically acclaimed plays with numerous Bollywood personalities. “It's a play on relationships by master director Raman Kumar. The cast is simply perfect. And the rehearsals are shaping up very well,” concluded DS Pahwa.

Tuesday, 30 April 2019

माझी आई नेहमी म्हणायची "जोपर्यंत तू आर्थिकदृष्ट्या स्वतंत्र नाहीस, तोपर्यंत लग्नाच्या बंधनात नको अडकूस" : सोनाली बेंद्रे


सुष्मिता सेन आणि सोनम कपूर नंतर अभिनेत्री सोनाली बेंद्रे  यांना 'आय एम वुमन' पुरस्काराने सन्मानित केले गेले

हार्वर्ड आणि आयई बिझिनेस विद्यापीठाचे माजी विद्यार्थी करण गुप्ता यांनी सुरू केलेल्या विशेष महिला पुरस्काराने स्त्रीला वेगवेगळ्या स्तरावरच्या उपलब्धिसाठी सन्मानित करून त्यांचे यश साजरे केले जाते.  मागील चार वर्षापासून हा उपक्रम सुरु आहे. हा कार्यक्रम एक अशी मोहिम आहे जी स्त्रियांना अमाप शक्तीचा स्तोत्र मानते. दरवर्षी, शक्तिशाली महिला त्यांच्या वैयक्तिक आणि व्यावसायिक जीवनाबद्दल बोलतात ज्याद्वारे इतर महिलांना तसेच अन्य व्यक्तींना ही प्रेरणा मिळते.

या चौथ्या आवृत्तीत, 'आय एम महिला' पुरस्काराने पुन्हा एकदा त्यांच्या विलक्षण कार्यासाठी आणि त्यांच्या संबंधित क्षेत्रातील नवीन भूमिका सहजरित्या साध्य करण्यासाठी त्या महिलांना सन्मानित केले गेले. अभिनेत्री व लेखिका सोनाली बेंद्रे, उद्योजिका आणि डिझायनर नीता लुल्ला, सामाजिक कार्यकर्ता डॉ सिंधुताई सकपाळ, इन्फोसिस लर्निंग हेड किशोर गुप्ता, जेनेसिस सह-संस्थापक दीपिका गेहानी, लेखक प्रिया कुमार, मानवाधिकार कार्यकर्ती-वकील दीपिका सिंग राजवत आणि सामाजिक कार्यकर्ती निहारी मण्डली ह्यांची नावे समाविष्ट होती. ह्या कार्यक्रमाचे सूत्रसंचालन अभिनेत्री मानसी जोशी रॉय आणि गायिका मानसी स्कॉट यांनी केले ज्यात अभिनेता-निर्देशक रोहित रॉय, तनुज विरवानी आणि परवीन डबास ने त्यांना साहाय्य केले.  या प्रतिष्ठित पुरस्कार समारंभास जायेद खान, सुलेमान मर्चंट, आरती, कैलाश सुरेंद्रनाथ आणि संदीप सोपारकर यांचीही उपस्थिती लाभली. २०१७ साली 'आय एम् वूमन' पुरस्काराच्या मानकरी  ठरलेल्या क्रिषिका लुल्लाआणि २०१६ च्या 'आय एम वुमेन' पुरस्काराच्या विजेत्या किरण बावा, महेका मीरपुरी आणि रेशमा मर्चेंट देखील उपस्थित होत्या. 

या वर्षीच्या चर्चेत महिला सशक्तीकरण व्यवसाय कसे सक्षम करावे आणि ते एकत्रितपणे त्याच्या आपल्या समाजाला कशी मदत होईल आणि एक सकारात्मक प्रभाव निर्माण करता येईल यावर विशेष भर देण्यात आला.

न्यूयॉर्कमध्ये उच्च श्रेणीच्या कर्करोगावर उपचार घेऊन नुकत्याच भारतात त्यांच्या कर्मभूमीत परतलेल्या सोनाली बेंद्रे म्हणतात, "माझी आई मला नेहमी म्हणायची आपण आर्थिकदृष्ट्या स्वतंत्र होईपर्यंत लग्न करू नये. आपण आर्थिकदृष्ट्या स्वतंत्र नसल्यास आपण पुन्हा स्वत: साठी उभे राहू शकणार नाही, त्यानंतर आपल्यावर अवलंबून असते की आपण पुढच्या दिवशी पराभव स्विकारातो की नाही. ही एक वेगळी गोष्ट आहे. पण ही तुमची निवड आहे. परंतु आपण स्वत: एक आर्थिकदृष्ट्या स्वतंत्र व्यक्ती होण्याची सुरुवात केलीच पाहिजे. तेव्हाच आपल्या प्रत्येक नातेसंबंधांमध्ये समानता येऊ शकेल. " 

सोनाली ज्या खूप उत्साही होत्या पुढे म्हणालया, "मला नेहमीच पुरस्कार आणि बक्षीस आवडतात, परंतु या सन्मानासाठी माझ्या मनात एक वेगळे स्थान आहे. मला वाटते की करण गुप्ता एजुकेशन फाउंडेशन ही महिलांसाठी कार्य करत आहेत. या कारणाने हा पुरस्कार माझ्यासाठी अधिक महत्वाचा आहे. "


 यावर्षी  इतर पुरस्कार विजेत्यांनीही त्यांचा विचार आणि आनंद व्यक्त केला. गेल्यावर्षी २०१८ मध्ये,  'आय एम वुमन' पुरस्काराने अभिनेत्री सुष्मिता सेन,  टाटा ग्रुप च्या उद्योजिका लीह टाटा, अभिनेत्री आणि आरजे मलिष्का मेंडोंसा, सामाजिक कार्यकर्त्ता ज्योति ढवळे आणि  प्रीति श्रीनिवासन, वकील आभा सिंह, कलाकार आणि परोपकारी व्यक्तिमत्वव मिशेल पूनावाला, इंटरनॅशनल डिज़ाइनर फाल्गुनी शेन पीकॉक, उद्योजिका भावना जसरा यांना सन्मानित केले होते.  त्यापूर्वी २०१७ सालामध्ये अमृता फडणवीस, लक्ष्मी अग्रवाल, गौरी सावंत, फराह खान अली, मालिनी अग्रवाल, शाहिन मिस्त्री आणि क्रिशिका लुल्ला यांना पुरस्कार देण्यात आला होता, तर २०१६ साली ह्या पुरस्काराजाच्या मानकरी ठरल्या अभिनेत्री सोनम कपूर, रेशमा मर्चेंट,‌ महेका मीरपुरी, रौनक रॉय, देविता सराफ, किरण बावा, निशा जामवाल, अमृता रायचंद, रूबल नागी आणि लकी मोराणी.

करण गुप्ता सांगतात की, "आयई बिझिनेस स्कूल आणि केजीईएफ सक्रियपणे महिलांना व्यवसायात मदत करतात आणि त्यांना विशेष शिष्यवृत्ती देतात. आम्हाला माहिती आहे की महिलांना कोणत्या प्रकारच्या आव्हानांना तोंड द्यावे लागते म्हणूनच आम्ही त्यांना शक्य तितकी मदत करण्याचा प्रयत्न करतो." 

अखेरीस, 70 च्या दशकातील प्रसिद्ध इंग्रजी गाणे आठवते, ज्याचे बोल काही असे होते ... 'आई एम अ वूमन... हियर मी रोर, इन नंबर्स टू बिग टू इग्नोर. इफ़ आई हैव टू, आई कैन डू एनिथिंग. आई एम स्ट्रॉन्ग, आई एम इनविंसिबल, आय एम अ वूमन'.

Thursday, 11 April 2019

Writer-Director-Animal Rights and Gender Activist Anusha Srinivasan Iyer,
Audiologist-Speech Therapist-Philanthropist Devangi Dalal and
 Filmmaker Dr. Aleena Khan felicitated with the Garnet & Gold Women of Influence Awards.

Tuesday, 9 April 2019

Lalitya Munshaw - A Musical Sensation

Lalitya Munshaw
Lalitya Munshaw

Born to connoisseur parents with strong musical beliefs deep in her family, Lalitya Munshaw grew up to become an artiste with clear inclinations towards music. Lalitya is now a seasoned artiste who has performed across the national and international circuits.
                              
Laitya has received extensive formal training in Hindustani classical music which led her to an Alankar (M.A.) in music. Blessed with a melodious and serene voice, she has developed her own expressive and unique style over time. With a strong background in classical training, she forayed into several genres of music such as Fusion, Bollywood, Bhajans, Ghazals, Sufi and Folk.
                                                                                   
As a live performer and recording artiste, Lalitya Munshaw has had the privilege of working with stalwarts like Hariharan, Sonu Nigam, Arijit Singh, Shaan, Ustd. Rashid Khan, Ustd. Sultan Khan, Anup Jalota, Louis Banks, Ronu Majumdar, Neeladri Kumar, Karsh Kale, Prem Joshua and Abhujit Pohankar.
                                     
As an entrepreneur, Lalitya Munshaw runs a music label of her own called Red Ribbon.

Lalitya has to her credit, accolades and awards of the likes of the Pandit Omkarnath Thakur Trophy, the GINFS Nav Shakti Gurjari Award, FICCI Flow Award, GCCI Award (2011), Business & Entertainment Global Award to her label, Red Ribbon; the 6th Gauravvanta Gujarati Award by Gujarat Tourism (2013); and the Gratitude Award among many others.


Saturday, 6 April 2019

स्कारफेस ... ॲसिड अटॅक बळींच्या जिवंत मृत्यूचे वर्णन!

Zakira Shaikh., Daulat B Khan, Dr.Aneel Kashi Murarka, Shirish Shete,
Dr.Lalitha Vaidyanathan, Megha Patil and Anusha Srinivasan


जेव्हा आपण प्रेस क्लबच्या दिशेने चालत जाता तेव्हा आपल्याला शिरीष शेटे यांच्या 'स्कारफेस' नावाच्या शो मधील 'विक्षिप्त चेहरे' त्यांच्या फ्रोजन फ्रेम्समधून किंचाळताना दिसतात. दोन दशकांपासून प्रेस ट्रस्ट ऑफ इंडियासोबत असणारे एक अनुभवी माध्यम छायाचित्रकार शिरीष शेटे, अर्ध्या दशकापासून ॲसिड अटॅक पिडित व्यक्तींचे छायाचित्रण करण्यासाठी समर्पित आहेत.

जगात ॲसिड हल्ल्यांमध्ये सर्वाधिक खटले भारतात खात्रीने आहेत. महिलां विरूद्ध असणाऱ्या इतर गुन्हेगारी प्रकारणांप्रमाणेच, ॲसिड हल्ल्यांना बळी पडलेल्यांना सरकारी उदासीनता आणि सामाजिक असमानतेचा सामना करावा लागतो. पिडित मुली साधारणतः चौदा ते पस्तीस वयोगटातील असतात आणि त्यांच्यावर झालेला हल्ला बहुतेकदा विवाह प्रस्तावाचा नकार किंवा लैंगिक प्रगती नाकारण्याचे परिणाम असतात; पुरेसा हुंडा आणण्यास असमर्थ; मादी बाळ जन्माला येणे; व्यावसायिक प्रतिस्पर्धा; वाईट जेवण बनवण्यासारख्या लहान गोष्टी, इतकेच नव्हे तर बऱ्याचदा पुरुषांना देखील ॲसिड हल्ल्यापासून वाचवले जात नाही.

जेव्हा शिरीष शेटे मुकप्रेक्षकांच्या कार्यप्रणालीबद्दल बोलले तेव्हा प्रेस क्लब मध्ये जमलेली उत्साहवर्धक नागरिकांची गर्दी शांततेत राहिली "मी हा प्रकल्प अर्धा दशकांहून अधिक काळ शूट करत होतो. तरीही अद्याप हा प्रकल्प अपूर्णचं आहे. ह्याचे काम दिल्लीत सुरू झाले, जेव्हा मी या जिवंत लोकांना भेटलो आणि त्यांच्या आयुष्यात गुंतलो आणि मग माझे कागदपत्रांचे काम सुरू झाले. जेव्हा मी पीडितांना भेटायचो तेव्हा ते मला त्यांच्या कथा सांगत त्यांच्या कथा ऐकून अशी एक वेळ यायची की, मलाच त्यांना थांबवावे लागत असे. कारण मी त्या कथा पुढे ऐकू शकत नव्हतो, त्यांच्या कथा खुपचं दुःखद होत्या."      
                                                                                                                  सामाजिक कार्यकर्ते डॉ. अनिल काशी मुरारका या समारंभाचे प्रमुख पाहुणे होते. त्यांनी ॲसिड अटॅक बचाव समूहासमवेत त्यांच्या अँपल मिशन संस्था आणि महाराष्ट्रातील महिला आर्थिक विकास महामंडळाच्या माजी उपाध्यक्ष, माजी राज्य आणि केंद्र सरकार महाराष्ट्र युनायटेड नेशन्स असोसिएशनच्या महिला व गव्हर्निंग कौन्सिलच्या सदस्य मेघा पाटील यांबरोबर समर्थन दिले. 

शिरीष शेटे या प्रकरणाचा निष्कर्ष काढत सांगतात की, "कोणीही त्यांच्या सोबत येऊ इच्छित नाही. त्यांच्या कथा लोक ऐकू इच्छित नाहीत. एक छायाचित्र हजारो शब्द बोलते जेव्हा त्याला साथ मिलते योग्य शीर्षक आणि योग्य कथेची , तेह्वा ते समाजाला संवेदनशील करते तसेच प्रश्नही उठवते. एक छायाचित्रकार म्हणून मी कशा-ना-कशा प्रकारे मला योगदान देता आले याबद्दल मी आनंदित आहे."

या प्रसंगी, ‘तेजाब टेल्स’ या पुस्तकाच्या मुखपृष्ठाचे अनावरण झाले. ‘तेजाब टेल्स’, कॉफी टेबल बुक, जे ॲसिड हल्ला पीडितांच्या जीवनामागील अल्कली सत्य ठळक करते. अनुशा श्रीनिवासन अय्यर यांचे लिखाण, शिरीष शेटे यांची फोटो डॉक्युमेंटरी असून अँपल मिशनचे परोपकारी डॉ. अनिल काशी मुरारका यांनी प्रकाशित केले आहे.

प्रेस ट्रस्ट ऑफ इंडियासह सध्या मुख्य छायाचित्रकार म्हणून ओळखले जाणारे शिरीष शेटे यांनी यापूर्वी इंडियन एक्सप्रेस आणि मिड-डे सोबत काम केले आहे, तसेच फेमिना आणि डिबनेयर सारख्या विविध मासिकांमध्ये योगदान दिले आहे; भारताचे पंतप्रधान नरेंद्र मोदी, माजी राष्ट्रपती एपीजे अब्दुल कलाम, माजी पंतप्रधान मनमोहन सिंग यांसोबत त्यांनी जगभरात मोठ्या प्रमाणात प्रवास केला आहे आणि संपूर्ण भारतातील विविध गॅलरीमध्ये आपल्या छायाचित्रांची प्रदर्शने भरविली आहेत.



Tuesday, 12 March 2019

Education, Empowerment and Environment mark Smita Thackeray’s Women’s Day Pledge



Dr.Vishwanath Prabhu, Smita Thackeray
 and Tarveen Kaur
 at Mukkti Foundation & Personify's #PledgeToRise event
Power Woman and Social Activist Smita Thackeray was the Chief Guest at a women’s day soiree, aptly titled #PlegdeToRise, organized at the Mercedes Benz showroom in Andheri West, by Personify, in association with Mukkti Foundation, of which Smita is the Founder. It was a simple yet powerful event that saw participation by women of all classes and age groups. Highlighting the three facets: Empowerment, Education and the Environment, Smita Thackeray motivated the women to take a pledge to rise in a category of their choice whilst Dr. Vishwanath Prabhu patiently took to answering all their health-related queries.

Not just this Women’s Day but Smita Thackeray and her non-profit organization Mukkti have always been in the forefront when it comes to issues relating to women safety and empowerment. The path-breaking initiatives previously undertaken by them in the sphere include, a Yoga workshop for women at the Thane prison; the deployment of Me Mukkti Marshals. Not just this, post the plastic ban by the Indian Government, Mukkti Foundation set up workshops where impoverished women used sewing machines to make cloth bags, cushion covers, sling bags, coasters et al among many other things, thus seeking them employment. The organization has also, relentlessly worked, over the last two decades, achieving global recognition by the World Health Organization (WHO), for their work in the field of HIV-AIDS among other spheres like Healthcare, Education, Women Empowerment et al, thus bringing about positive a change in society. Mukkti Foundation’s battle against HIV/AIDS is known to all - a recent LGBTQ+ freedom parade for HIV awareness, supported by Sunny Leone, the I-Pledge campaign with John Abraham as brand ambassador, road shows, celeb driven fundraising concerts are some of the efforts taken in this space. Having provided financial assistance & donated automation products to Helen Keller’s Institute, Mukkti Foundation has also lent support to the activities of the spastic society. The foundation has also worked towards environment protection and welfare among other things.
“I try my best to maintain a consistent and stubborn drive for helping other women with the hopes that it encourages everyone around me to work on ensuring the success in our efforts towards helping the society. This International Women’s Day, I take a pledge to help more women in their journey of empowerment because after fighting alone to stand my ground, I believe equality is the best answer our society has for the hope of progress.”, averred Smita Thackeray.
Interestingly, a young boy, Tanmay Kanthe, backed by Mukkti Foundation, whose mother suffered from arthritis, launched his product that he has conceptualized along with his friend, Shivam Trivedi. The product called HAPPEE is a female urination funnel that allows women, who suffer from acute medical conditions or women who are pregnant, to stand and urinate. Invariably, women can also use the product in stead of opting for dirty public toilets, thus helping them from contracting UTI and skin infections.
Why this event a day after the official International Women’s Day… Tarveen Kaur of Personify, sums up, “Isn’t it Women’s Day every day?”
Kudos to such initiatives!